Problémový svět

Bushův kabinet je bandou válečníků

Irák se postavil Americe a nenechal se zastrašit. Čest odvaze a hrdinství jeho vojáků a lidu, kteří budou bojovat proti supervelmoci. I kdyby tento boj skončil neúspěchem dějiny vzpomenou této epopeje.
Amerika opět uvěřila v prastarý zákon meče a ohně. Vždyť v dnešní době je to tak snadné. Dříve musel každý válečník počítat také se ztrátami ve vlastních řadách a každý konflikt si raději dvakrát rozmyslet. Ale dnes stačí mačkat čudlíky někde v bezpečí a vše přitom sledovat na obrazovce. Ano moderní válka v podání Pentagonu začíná silně připomínat počítačovou hru. Že přitom umírají tam někde dole lidé? Jsou to naši lidé? Jsou to Američani? Ne nejsou. No tak přeci o nic nejde. S obětmi na životech se přeci musí vždycky počítat.

Jím je lhostejné zda zemře 100 000 Iráčanů nebo milión. Když ale zemře jeden americký voják bude muset zemřít na "oplátku" alespoň tisíc Iráčanů. Ale nenechme se mýlit Američané stejně jako každí normální lidé vědí co je špatné a co nikoliv. I když průměrný Američan je odkojen jakýmsi pocitem nadčlověka. Jde jen o to předhodit veřejnosti jen část pravdy a tu druhou stranu věci bagatelizovat nebo ji zahalit do otřepaných frází o "demokracii" a boji proti "terorismu". A když není nic vhodného tak se něco vymyslí jako například to, že Saddám kolem Bagdádu "údajně" vytvoří prstenec oparu z chemických zbraní.

Zahraniční politika Spojených států se neřídí zákonem co je dobré a co špatné, nýbrž podle zákona dobré je to co nám (rozuměj vlivu USA ve světě a národním zájmům) právě vyhovuje. Tu podporují tu a za chvíli zas onu stranu. S tím kým dříve spolupracovali je nyní jejich nejhorší nepřítel.

Pro nezasvěcence uvedu pár příkladů. Bin Ládin v současnosti, pokud ještě žije, nejhorší nepřítel Ameriky, ale dříve spojenec, protože bojoval proti Sovětskému svazu v Afghánistánu. Saddám Husajn nyní nepřítel, ale v 80. letech spojenec, protože bojoval proti Iránu a byl dokonce americkým spojencem. Tehdy existoval ještě Sovětský svaz, který by nedovolil proti Iráku žádnou akci, takže Amerika musela užívat taktu, dnes po pádu Sovětského impéria už Amerika může používat k prosazení svých zájmů hrubou sílu. Když začala v Iránu probíhat islámská revoluce a byl svržen Šáh (americký spojenec). Začali Spojené státy považovat Irán za největšího nepřítele v daném regionu.


Saddám je připraven čelit novodobým Mongolům - Angloameričanům. Bude to mít však nesmírně těžké. V době Mongolské říše vtrhly hordy Mongolů do Bagdádu, tehdejšího centra vzdělanosti a zpustošili ho. Proto nyní Iráčané přirovnávají Angloameričany k Mongolům naší doby, neboť sebou přináší zkázu pro irácká města.

Tehdy začali Američané hledat cesty jak by Iránu mohli uškodit. Začali proto pomáhat Iráku, který měl s Iránem spory a nakonec ho vyprovokovali k válce. Mimo jiné Američané dodali Saddámovi potrobné satelitní snímky, informace o dislokaci nepřátelských jednotek apod., tyto cenné zpravodajské informace mu umožnili zlámat iránské armádě vaz.

Vládnoucí americká garnitura je bandou pokrytců. Myslí si, že obyčejní lidé (veřejné mínění) je nevzdělané stádo, které lze ovládnou propagandou a že lidé rádi zapomínají. Mnoho lidí jejím řečem a šikovné propagandě, která zaměstnává psychology, ale i experty z Hollywoodu uvěří. Neříkám mají jistě v mnohém pravdu. Ale hájí opravdu vždy ty hodnoty, o kterých dokáží tak plameně hovořit nebo je podstatou úplně něco jiného?

Jedno je jisté na tomto světě je mnoho problémů, které je třeba řešit - přesto o ně americká vláda projevuje pramalý zájem. Například dvě třetiny lidstva žije v bídě. V Africe umírají lidé hladem a na AIDS. V Jižní Americe již léta bojuje Kolumbie proti teroristům, kteří jsou financovány drogovou mafií. Přesto jim Amerika nepomůže. A jistě můžete sami jmenovat další celosvětové problémy, které ohrožují civilizaci.

V současnosti rozpoutal americký prezident George Bush štvavou kampaň proti Iráku a režimu Saddáma Husajna. Předem chci upozornit čtenáře, že v žádném případě nechci hájit irácký režim. Saddám vedl dvě války při kterých zemřelo mnoho lidí. Přesto byli časy, kdy Spojené státy v 80. letech se Sadámem spolupracovali a obchodovali, přestože válčil krvavý konflikt s Iránem. Karta se obrátila až když napadl Kuvajt a začal se rozpadat Sovětský svaz.

Ve válce v Perském zálivu šlo hlavně o černé zlato. Ačkoliv Kuvajt je malý stát disponuje velkými ložisky ropy, která je velmi důležitou surovinou pro hospodářství v Evropě, v Asii tak i v Americe. Ceny ropy vylétli závratným způsobem nahoru a to byl nepříznivý faktor pro evropské, japonské a také americké hospodářství. Vědomí, že by mohl nevyzpytatelný Saddám Husajn prostřednictvím ropy vydírat Ameriku bylo nepřípustné. Mohutný vojenský úder nenechal na sebe dlouho čekat a Irák byl na hlavu poražen.

O co Američanům vlastně jde?

Čím vadí, ale irácký režim Spojeným státům dnes? Má snad Sadám k dispozici dalekonosné rakety, které by dolétli až do Ameriky či Evropy? Nikoliv. Má jaderné zbraně? Nikoliv. Je opravdu tak snadné jadernou zbraň vyrobit na první pokus bez žádných viditelných jaderných testů? Má Irák jaderný materiál? Nikoliv! Mohl by ho získat? To je teoreticky možné. Málo pravděpodobné však je, že by ho získal takové množství, že by se stal vážnou hrozbou. Má Irák chemické zbraně? Touto záminkou se Spojené státy neustále ohání. Faktem je, že inspektoři nic nenalezli, žádné důkazy, žádnou indícii, která by tomu nasvědčovala. Navíc jedna věc je vyrobit otravné chemické sloučeniny, což dokáže skoro každý chemik. Druhou věcí je ale jejich použití v bojových podmínkách. Možná že to nebyl problém proti nepokojným Kurdům na severu, ale proti aspoň trochu kvalitní armádě je to obtížné, ochrání se prostě plynovými maskami.

Vezmeme-li v úvahu nízkou kvalitu zbraní a jejich časově omezenou použitelnost zhruba pěti let, i kdyby byly vyrobeny v roce 1998, nebyly by podle odborníků už funkční.

Co se biologických zbraní, jako antraxu, týče - taková zbraň aby byla efektivní, musí obsahovat příslušnou substanci v práškové formě. Irák ale produkoval pouze kapalnou formu kultury a nikdy nebyl schopen dotáhnout do konce proces převodu do pevného skupenství a následnou stabilizaci.

U nervových plynů je zase nutno zajistit správné smontování dělostřeleckých nábojů, což není snadná operace. Vyžaduje náročnou produkční linku v nějaké továrně - nic z toho nebylo nikdy v Iráku nalezeno. Z výše uvedených důvodů Irák pravděpodobně nedisponuje chemickými zbraněmi a i kdyby je měl nejsou tolik nebezpečné. Země nemá prostředky k zajištění perfektní stabilizační techniky pro své potenciální biologické zbraně.

Čím tedy vadí Spojeným státům irácký režim? Koho může Saddám vážně ohrozit? Odpověď zní nikoho! Jeho armáda již není od dob Perského zálivu akceschopná větších vojenských akcí, její technika je dnes již totálně zastaralá. Hodí se tak akorát na policejní akce.

Hlavní po čem Američané touží je irácká ropa. Ostatní řeči o zbraních hromadného ničení, o zveličování hrozby, o svobodě iráckého lidu jsou pouze záminkami k útoku a americkou nejapnou propagandou.

Na Irák je uvaleno embargo a může s ropou obchodovat jen v omezeném množství tzv. programu "ropa za potraviny". Což samozřejmě decimuje irácké hospodářství, ale vadí to také americké a evropské ekonomice. Irák nebýt nepřátelství a embarga Spojených států by mohl krásně prosperovat. Takle se drží ceny ropy poměrně vysoko, ke všemu ještě s monopolním postavením Saudské Arábie. Ustavením nového režimu v Iráku, který by byl nakloněn Spojeným státům by vedlo znovu k uvolnění hydrantů iráckých ropovodů a ke zvýšení nabídky ropy na světových trzích, což by ve svém důsledku vedlo ke snížení její ceny a oživení ekonomiky. Navíc budou moci Spojené státy ekonomicky vydírat takové státy jako je Japonsko, Čína, Francie, Německo prostě tím že by mohli ceny ropy zvýšit. Naopak když bude cena ropy nízká bude na tom tratit Rusko, které prodává svou ropu na světových trzích. Výsledkem bude hegemonie Spojených států. Dříve by takové jednání nějaké mocnosti vedlo nutně k válce proti ní, ale nyní?

Spojené státy disponují nejmodernější vojenskou technikou a obrovskou vojenskou silou, navíc mají k dispozici celý arzenál nebezpečných zbraní, včetně atomových. Válka by skončila zničením světa. Je tady samozřejmě Rusko, které by se mohlo ohradit, ale to se samo nyní potýká s těžkou transformací společnosti a hospodářství a tvrdý odmítavý postoj by mohl vést opět ke Studené válce.

Dalším problémem je stát Izrael, který okolní arabské státy nemají zrovna v oblibě. V minulosti vedli Arabové s Izraelem několik neúspěšných válek, ale napětí stále trvá. V současnosti je v arabském regionu jeden stát, který tvrdě a nekompromisně odsuzuje židovskou nezákonnou okupaci palestinských území. Ano tím státem je Irák. Pro nezasvěcence málo známý fakt: židovská lobby a jejich peníze mají na americkou vládu velký vliv. Mnoho Židů žije v Americe, kde žili již předtím nebo tam emigrovali za Hitlera. Ale Židé mají také peníze, mnoho peněz a drží pohromadě a peníze znamenají v kapitalistickém světě moc.

Území dnešního Izraele bylo jednou z nejdůležitějších dopravních tepen minulosti. Přirozená obchodní spojnice mezi Afrikou, Asií a nepřímo i s Evropou byla vždy vroucím kotlem národů, nárůdků a kmenových svazů, které chtěly z čilého mezinárodního obchodu, probíhajícího v blízkovýchodní oblasti, utrhnout co nejvíc pro sebe. V rozmezí 13.-12. století před naším letopočtem se v oblasti usídlily semitské kmeny, z nichž se pomalu vyvinulo i dvanáct židovských kmenů. V letech 1025 p.n.l-928 p.n.l. dosáhlo sjednocování oněch kmenů vrcholu v podobě státu Izraelitů vedeného Saulem, Davidem a Šalamounem. Po Šalamounově smrti přichází rozvrat, ze kterého se Hebrejci už nikdy nevzpamatovali.

V roce 70 našeho letopočtu byli Židé, po potlačení povstání Římskou říší, vyhnáni, vysídleni, prostě rozprášeni po celém světě, protože se nedovedli přizpůsobit Římské říši a dokonce proti ní brojili. Proti říší, která nám dala základy naší civilizace. Židé si po světě vytvořili svoje uzavřená společenství tzv. diaspory. Chodili v černých hábitech, s klobouky na hlavě, s vousatými bradkami a tloukli hlavou do zdi. Ale ani jinde nebyli příchodem Židů nadšeni. Pogrom stíhal pogrom, všeobecné opovržení lidmi jen pro to, že měli jiné zvyky a možná i jinak vypadali. A taky měli peníze. Někteří. Vyháněli je z Ruska, vyháněli je z Evropy, když bylo možné se přepravovat do Ameriky odešli tam, z Ameriky je nevyháněli.

Z výše uvedených skutečností je patrné jak Židé drží při sobě, získali do své výbavy také obchodnické nadání a s tím spojené peníze a potažmo vliv a moc. O návratu do Palestiny snily snad všechny generace Židů. Toužili po návratu do své pravlasti, kde, přes všechny problémy, stále přežívali jejich souvěrci. Od poloviny devatenáctého století sílila touha po návratu a jeho uskutečňování se pomalu, ale jistě rozbíhalo, říkalo se tomu sionismus.

A pak přišel Hitler. Hlavním motorem pro návrat Židů do vlasti se zcela logicky stal nástup fašismu v Evropě. Samotný vznik státu Izrael byl po válce podpořen jakýmsi černým svědomím světových velmocí. Za to, že dovolily Německu holocaust, koncentrační tábory, plynové pece… Rozhodlo se, že se bývalá britská kolonie Palestina rozdělí na dva státy. Židovský a arabský, s tím, že Jerusalem zůstane pod správou OSN. Židé byli pro, přestože jim ztráta Jerusalema nebyla zrovna po chuti, ale Liga arabských států byla zcela jednoznačně proti. Zbytek je už všeobecně znám. Arabsko-izraelská válka, šestidenní válka, nekonečný partizánský odboj Palestinců. Ti se ostatně měli od koho učit. I Židé prováděli - před založením státu Izrael - atentáty na nic netušící obyvatelstvo a pořádkové síly.

Ale to by už bylo na samostatnou kapitolu. Až budou Američané okupovat Irák změní se tím zákonitě geopolitická situace na Blízkém východě. Američané získají v této důležité oblasti kromě Izraele dalšího vynuceného "spojence". Jak sami vidíte věci nejsou tak jednoduché jak se mohou zdát a pouze nezasvěcenci mohou uvěřit americké mediální kaši a jejím dobrým úmyslům s iráckým lidem. Ale co mají říkat jiného říkat, že sledují svoje vlastní zájmy? To nezní tak vznešeně. Pro ty, kteří i nadále pokládají americkou politiku za politiku spasitelů, bych chtěl vzkázat, že jsou nakaženy americkým duchem a není jim pomoci.
Sláva Islámu